.. V Německu spočítali, že ze souboru sociálních výhod, které na jeho poválečném evropském vrcholu výrazně doplnily výdobytky socialistických zemí, včetně Československa, zůstalo dnes přibližně již jen 11 procent. Při absenci účinné protiváhy velkokapitálu dochází k naprosté destrukci demokracie, která má sloužit těm, kdo vytváří veškeré hodnoty i nadhodnoty. Tento globalizující se neoliberální trend nachází odraz v ústavách a zákonech evropských zemí, včetně návrhu ústavy Evropské unie (EU). Vše se privatizuje, včetně zdravotnictví a vzdělávání. Trh určuje osudy lidí. Na konferenci se ozvaly varovné hlasy: dejme stranou partikulární zájmy a dohodněme se na tom, co dnes musí spojit všechny levicové síly. Jejich rozdrobenost velkokapitál cíleně vyvolává a přiživuje. Pokud to levice nepochopí, zůstanou jí jen oči pro pláč společně s miliony lidí. A na politické scéně budou mít znovu, jako před válkou, velké slovo extremistické a fašizující organizace. Teď je již nutno předkládat návrhy pro společná řešení.

Postavili se za azylanty

V návaznosti na program pléna Evropského parlamentu (EP) příští týden ve Štrasburku se poslanci GUE/NGL vyjádřili k takovým otázkám, jako je azylová politika EU nebo boj proti drogám. Shodli se, že zpráva, kterou pro plénum EP připravila britská poslankyně zelených Jean Lambertová, dává možnost pronásledovat azylanty a migrující lidi. Pokud nebudou k tomu přijaty některé pozměňovací návrhy GUE/NGL, včetně odstranění sběrných táborů pro tyto lidi zejména ve Středomoří, frakce zprávu při hlasování jednotně odmítne. K otázce drog italský poslanec Giusto Catania zdůraznil, že v EU je potřebná legislativa, která by více chránila zdraví a životy lidí závislých na drogách, zejména mládeže. Levice je proti tomu, aby se ti drogově závislí, kteří se dostanou do vězení, platili za svůj pobyt včetně léčení. Nutno pro ně vytvořit alternativní tresty, a pokud léčba bude tak drahá, jako dosud, budou si ji moci dovolit jen bohatí a ti chudší pacienti nebudou mít již žádnou naději. Podle statistik přes 20 % evropské populace užívá nebo chce užívat drogy. Při drastických kapitalistických metodách, jaké např. používají USA v Kolumbii, je obětí nejen chudý uživatel drog, ale i drobný zemědělec, kterému nemilosrdně zničí úrodu, aniž by jej motivovaly k jiné, užitečné produkci.

Rozdíly mezi drogami

Holanďané Erik Maijer a Kartika Lliotardová na zkušenostech své země tvrdili, že je třeba činit rozdíl mezi tvrdou a měkkou drogou a zaměřit se hlavně na boj proti organizovanému zločinu. Tak lze podle nich snížit i tuto kriminalitu. S tím nesouhlasili někteří řečtí poslanci a též Ilda Figueiredová z Portugalska. Eva-Britt Svensonová upozornila na zkušenostech Švédska, že není správné činit rozdíl mezi drogami. Marihuanu a konopí považuje za vstupní bránu do světa drog. Miloslav Ransdorf uvedl své poznatky z práce v parlamentním podvýboru pro drogy v ČR, které potvrzují, že u nás je kolem 30 tisíc dealerů drog na 10 milionů obyvatel a pouze kolem tisíce lidí se přitom zabývá příslušnou prevencí a léčbou. Zisk drogových klanů u nás dosahuje kolem devíti miliard Kč ročně. Podle něj je nutné, aby speciální složky, včetně zahraničních, přesněji mapovaly v této souvislosti zejména situaci na Balkáně, jehož drogové klany měly např. i ve Švýcarsku v rukou kolem 90 % drogového trhu, ale policie to přehlížela. Přesné informace a prevence budou nadále rozhodující.

K Turecku

Velká diskuse probíhala o tom, zda má GUE/NGL podpořit zahájení rozhovorů o přistoupení Turecka k EU již nyní v prosinci. Poslanec německé PDS André Brie - předkladatel zprávy o pozorováních nedávné mise GUE/NGL v Turecku, kterou vedl Ransdorf - poukázal na to, že většina konzervativních poslanců a socialistů v EP je za zahájení těchto jednání. Levice si však musí ještě ujasnit řadu konkrétních věcí, než se definitivně rozhodne a předloží své pozměňovací návrhy ke stanovisku, které bude EP příští týden projednávat. Někteří řečtí poslanci se o Turecku vyslovovali skepticky, protože nesplňuje tzv. kodaňská kritéria. Nový turecký trestní zákon údajně počítá s dalším přísným postihem politických vězňů, což se bude týkat i Kurdů. Turecko neuznává Kyperskou republiku - člena EU, do které chce vstoupit. V Egejském moři neuznává ani existující kontinentální šelf a každý den tak narušuje tento prostor v průměru cca sedmdesátkrát. Erik Maijer informoval, že v řadě západoevropských zemí, včetně Holandska, jsou strany i společnost rozděleny kolem této otázky (v Holandsku podle průzkumů jsou dokonce asi dvě třetiny lidí proti přistoupení Turecka do EU). Na jedné straně potřebují turecký trh, na druhé tvrdí, že není evropskou a křesťanskou zemí. Nutno však brát v úvahu též to, že v zemích EU žijí miliony Turků a mají již hlubší pouta s našimi národy. Jak budou reagovat?

Se zájmem byly vyslechnuty i Ransdorfovy poznatky ze zmíněné mise. Řekl, že v Turecku nejde jen o lidská a etnická práva, ale o i o sociální práva pracujících. Zákony jsou tak přísné, že v odborech je tam organizováno asi pět procent pracujících. Kdo chce být jejich členem, musí přinést potvrzení ověřené notářem. Na všech setkáních od Kurdů zaznívalo, že jednání s Tureckem nutno použít jako nátlakovou páku na turecké mocenské složky. V zemi je ještě stále kolem 5000 politických vězňů. Většinou na základě rozkazu bývalé premiérky Cilerové tam doslova zmizelo kolem 4500 osad. Jednání musí však probíhat tak, aby se Turecko přizpůsobilo EU a ne naopak. Pokud budou orgány EU zajímat jen ekonomické či obchodní otázky a ne sociální problémy lidí, EU zdegeneruje a její dny budou sečteny. Turecko musí před případným vstupem do ní uznat Kypr, vyřešit problémy s Řeckem, narovnat své vztahy se Sýrií, Irákem atd. Nebo máme ještě více tlačit Turecko do objetí USA a posílit i jeho spolupráci s Izraelem? Vždyť např. Irák má 112 miliard registrovaných barelů ropy, zatímco Rusko (největší dodavatel energií do EU) má jen polovinu z toho. Stabilizace situace v této oblasti a irácká ropa mohou pomoci nejen EU, ale i světovým ropným cenám.

Podobně i poslankyně PDS kurdského původu Feleknas Ucaová přesvědčivě argumentovala tím, že pokud nedojde k jednání s Tureckem, Kurdové očekávají další zhoršení své situace. Jen v průběhu mise, které se Ucaová rovněž zúčastnila, turecký policajt při manifestaci zabil 12letého chlapce. A to není ojedinělý případ. Tento stav se musí změnit. Některé vojenské kruhy skutečně kalkulují s tím, že odmítnutí rozhovorů dá záminku k dalšímu přitažení mocenských šroubů. Své vystoupení Ucaová zakončila slovy: Lidé nás doslova prosili: Pro boží slitování, podpořte ta jednání.


V Bruselu, 11. prosince 2004