.. Dne 27. 9. 2004 proběhlo v Evropském parlamentu první slyšení designovaných komisařů.

Jednalo se o českého kandidáta Vladimíra Špidlu a slovenského kandidáta Jána Figeľa. Bylo tedy možné porovnat, jak se oba vypořádali s křížovým výslechem ze strany poslanců EP.

Pro jejich hodnocení bych si vypůjčil známá měřítka nejen z krasobruslení, a to technickou hodnotu a umělecký dojem .

Je třeba objektivně přiznat, že Vladimír Špidla velmi efektivně využil čas na přípravu a podrobně se seznámil s agendou, která se týká jeho budoucího portfolia - zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti.

Tato příprava ale zdaleka nestačila na to, aby projev Vladimíra Špidly měl u poslanců kladný ohlas. Velkým nedostatkem byla opět Špidlova nekonkrétnost. Vladimír Špidla poslancům nenabídl žádnou svoji konkrétní představu o tom, jak chce mandát eurokomisaře vykonávat. Ve většině odpovědí na otázky poslanců použil pouze obecné proklamace bez konkrétní náplně. Příkladů lze uvést několik:

- Vladimír Špidla řekl, že chce, aby práce zůstala v Evropě, nepředložil již však žádný konkrétní plán, jak tohoto cíle dosáhnout. Dále proklamoval, že nechce chránit jedno pracovní místo, ale práci jako takovou, avšak ani toto prohlášení nebylo nijak konkrétněji rozvinuto...

- Vladimír Špidla nezaujal ani určité stanovisko ke směrnici o pracovní době, důvody jeho neurčité odpovědi si lze jen domýšlet - buď ještě žádný vlastní názor na tuto směrnici nemá, anebo si nechce svazovat ruce pro budoucí jednání.

- Vladimír Špidla charakterizoval evropskou integraci čtyřmi slovy, a to mír, prosperita, solidarita a demokracie . Lze si opět jen domýšlet, jak si představuje cestu k jejímu dosažení - jestli zvolí model podobný francouzsko-německému postoji k válce v Iráku anebo model, který uskutečňoval v České republice - slepé následování příkazů z Washingtonu.

- Na moji konkrétní otázku ohledně problematiky růstu nezaměstnanosti v České republice, v letech kdy Vladimír Špidla byl ministrem práce a sociálních věcí a následně premiérem, se mi dostalo opět neurčité až demagogické odpovědi ve stylu není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř. V. Špidla se vyhnul přímé odpovědi tím, že nejprve zpochybnil mnou použité statistické údaje a poté hovořil o míře nezaměstnanosti v dalších přistupujících zemích, kde byla situace horší než v České republice. To však nelze v žádném případě považovat za měřítko úspěšné sociální politiky či návod k řešení!

Jako velmi pozitivní hodnotím prohlášení Vladimíra Špidly o tom, že jako komisař chce vést diskusi také s předsedy frakcí a výborů Evropského parlamentu. Z mého pohledu se jedná o vítaný a nezbytný příslib komunikace.

Při projevu Jána Figeľa bylo narozdíl od Vladimíra Špidly na první pohled zřejmé, že má velmi dobře zažité mechanismy, jak oslovit a komunikovat s poslanci Evropského parlamentu. Nejenže jeho projev působil jistě a sebevědomě, ale byl i schopen na konkrétní otázku konkrétně odpovědět.

Ján Figeľ také velmi vhodně představil poslancům Evropského parlamentu svůj tým, se kterým bude pracovat na realizaci svých politických cílů. Vladimír Špidla nic takového neudělal...

Když použiji krasobruslařské hodnocení, o kterém jsem se zmiňoval na začátku, Ján Figeľ podal svým projevem výkon hodný olympijského vítěze Andreje Nepely, kdežto Vladimír Špidla působil jako by se teprve učil bruslit...

Ať už kolegové poslanci hodnotí vystoupení Vladimíra Špidly jakkoliv, je velmi pravděpodobné, že díky politickým dohodám a jednacímu řádu Evropského parlamentu dostane nová komise a tudíž i všichni její členové včetně Vladimíra Špidly důvěru. Jestli má Vladimír Špidla jako eurokomisař uspět, bude muset odvést velkou spoustu kvalitní práce a hledat možné konsenzuální postupy se zástupci České republiky v Evropském parlamentu. Je zřejmé, že se Vladimír Špidla bez podpory českých poslanců v Europarlamentu neobejde.

Všechny nás teď čeká pět let usilovné práce, a tak nezbývá než si slíbit, že každý osobně udělá (při zachování respektu k programovým rozdílům politických stran v České republice) vše pro to, aby se situace jen a jen zlepšovala, neboť platí, a v EU dvakrát, že: Sám nejsi nic (ani jako eurokomisař či europoslanec/.

30. září 2004, redakce