.. Více než stovka odborníků z oblasti výzkumu, akademických kruhů, podnikání, novinářů, zástupců zdejších diplomatických misí, jakož i poslanců a funkcionářů orgánů EU si se zájmem vyslechla názory vystupujících. Mezi nimi byli Achilleas Mitsos - generální ředitel odpovědný v Evropské komisi (EK) za výzkum, profesorka Švýcarského institutu technologií Jane Roystonová nebo velvyslanec Švýcarska u EU Dante Martinelli. Klíčovým řečníkem byl poslanec za KSČM Miloslav Ransdorf jako první místopředseda Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku v Evropském parlamentu (EP).

Ransdorf připomněl Kondratěvovu teorii inovačních vln a její význam pro potřeby vědy a výzkumu, zejména v souvislosti s industrializací, ale i s restrukturalizací průmyslu. Poukázal kromě jiného i na to, že jestli EU chce skutečně do roku 2010 poskytnout vědě a výzkumu až 3 % svého hrubého domácího produktu, bude muset téměř zdvojnásobit současný rozpočet na tyto účely. Plán získat z uvedených 3 % dvě třetiny investicí ze strany soukromého sektoru a jednu třetinu ze sektoru veřejného lze sotva splnit, pokud se nepodaří zaktivizovat podporu podnikatelů, zejména malých a středních. Jejich podíl je na evropském trhu téměř 99 %, jejich podniky dávají v EU práci kolem 75 % zaměstnanců a platí asi 85 % všech podnikatelských daní, avšak jen 3 % z nich se dosud zabývají výzkumem a asi 40 % inovacemi. Nutno vytvořit fungující síť podnikatelské podpory, zainteresovat soukromý sektor cestou vytváření příznivého prostředí pro investice, pružnou legislativou, úvěrovou politikou, daňovými úlevami a dalšími prozíravými normami, které budou platit stejnou mírou pro všechny země, avšak novým členským státům pomohou dostat se na úroveň vyspělejších evropských zemí, jimž už řadu let pomáhají různé výhody z fondů EU. Žádná země či region nemůže udržet svůj hospodářský růst bez silného a životaschopného zapojení soukromého i veřejného sektoru. Velmi důležité je posilovat spolupráci mezi výzkumnými institucemi, univerzitami a soukromým sektorem. Tato vazba se může stát hybnou silou dalšího výzkumu a rozvoje. Nelze ponechat veřejno-výzkumné instituce a univerzity na vlastních prostředcích či milodarech. Efektivnější financování ale potřebuje systém založený na dostatku fondů, objektivních kritériích a rozumných stimulech. Je nutno odstranit byrokratické bariéry, přežité legislativní normy či jiné nevýhodné podmínky, které zpomalují inovace a nutí mnohé vědce, aby odjížděli pracovat za oceán, zejména do USA a Japonska.

Velký význam má posílení vazeb mezi výzkumem a průmyslem. V USA je nyní asi o 50 % více výzkumníků na tisíc dělníků než je tomu v EU. Stejně důležité je pružné a objektivní šíření informací o vědeckých poznatcích a přelomových výsledcích výzkumu tak, aby se nejen navzájem doplňovaly, ale rovněž usměrňovaly pozornost vědců na akutní i dlouhodobé potřeby. Mezi ně patří cíl dosáhnout do roku 2010, aby se obnovitelné zdroje energie podílely 12 % na celkové spotřebě energií v rámci EU.

Ransdorf upozornil dále na mimořádný význam sociální stránky těchto aktivit vzhledem k nutnosti zajistit rovnováhu mezi hospodářskými, sociálními a ekologickými faktory. Žádného úspěchu nelze dosáhnout, pokud nepřitáhneme zájem lidí, nepřesvědčíme občana, že vše, co se na tomto poli podniká, je v jeho zájmu. Sociální destabilizace vždy znamenala dodatečnou zátěž pro ekonomiku. Hospodářské efektivity nedosáhneme bez sociální spravedlnosti. V časech omezených přírodních, energetických a rozpočtových zdrojů vyšší ekonomická výkonnost a větší sociální výhody musí kráčet ruku v ruce. Jinak budeme stále vzdáleni cíli vytvořit v EU 20 milionů nových pracovních míst k roku 2010, čímž by se nesporně vytvořilo i stabilnější sociální klima.

Ve více než dvouhodinové neformální besedě, která probíhala anglicky, Ransdorf pohotově odpovídal na řadu složitých odborných i politických otázek. Jeho vystoupení mělo příznivý ohlas.

6. října 2004, Stanislav SUJA