.. Hlavním tématem těchto studijních dnů bylo bližší seznámení se s politickou situací na Kypru se zaměřením na vzájemné vztahy mezi tureckými a řeckými Kypřany.

Program studijních dnů :

30.května 2005 - příjezd účastníků

31.května 2005

V rámci prvního dne se uskutečnila návštěva přístavu Limassol spojená s diskusí s pracovníky přístavu na téma návrhu připravované směrnice o přístavních službách. Odpovědným výborem v EP je IMCO a zpravodajkou poslankyně Eva Britt Svensson. Pracovníci přístavu vyjádřili obavy ze zamýšleného systému udělování licencí na poskytování přístavních služeb, což by mohlo vést k vytváření nežádoucích monopolů určitých poskytovatelů.

Dalším bodem programu bylo setkání se zástupci Pankyperské federace práce -PEO, kteří se vyslovili pro užší spolupráci s EP.
Přes 70% Kypřanů je organizováno v odborech. Vstup do EU podle řečníků přinesl Kypru problémy, prosazovaný liberalismus se totiž neshoduje s tradicemi a hodnotami odborů, vzdaluje pracovníky od kolektivního vyjednávání, pracovníci se pak ocitají na trhu bez jakékoli ochrany, jsou odkázáni na vývoj střetu nabídky a poptávky na trhu.
V diskusi pak poslankyně Figureido a poslanec Maštálka zdůraznili potřebu větších aktivit na půdě EP v zájmu ochrany práv pracovníků, poukázali na neplnění Lisabonské strategie, Bolkesteinovu směrnici, dále pak na témata jako ochrana zdraví při práci a poskytování dostupné a kvalitní zdravotní péče.

V tentýž den se pak uskutečnilo přijetí delegace GUE/NGL u prezidenta Kyperské republiky Tassose Papadopouluse a setkání se zástupci AKEL na jejich domácí půdě.


1.června 2005

K aktuální politické situaci na ostrově Kypr se uskutečnila konference dne 1.6.2005 s příspěvky :
F. Wutrze, Demetrise Christofiase( generální sekretář CC Akel),2 představitelů tureckých Kypřanů a poslanců EP za GUE/NGL.
Pro lepší pochopení politické situace na Kypru bylo nutné uvědomit si některé mezníky v historii Kypru, s jejichž stopami se Kypřané stále ještě setkávají v každodenním životě :


Důležité mezníky v historii Kypru :

1878 - Velká Británie převzala na Kypru administrativu, i když formálně byl Kypr i nadále součástí Otomanské říše. Poté, co se v roce 1914 Otomanská říše postavila na stranu Německa, Velká Británie anektovala Kypr oficiálně a roku 1952 se stal její korunní kolonií.

1960 - Na základě Curyšských jednání mezi Řeckem a Tureckem byla vyhlášena formální nezávislost Kypru pod patronací Velké Británie. Prvním prezidentem byl zvolen dodnes silně uctívaný a respektovaný arcibiskup Makarios.

Dodnes jsou na ostrově udržovány britské vojenské základny, jež jsou místním obyvatelům trnem v oku, zejména proto, že z hlediska mezinárodního práva se jedná o samostatné, suverénní subjekty, řídící se podle práva Velké Británie. Podle názoru některých obyvatel jsou ZLEM pro Kypr a je nutné je zrušit.

1974 - Bylo ukončeno mírové soužití mezi tureckými a řeckými Kypřany díky turecké vojenské intervenci v severní části ostrova.
15. 7. 1974 zorganizovali řečtí důstojníci puč podporovaný řeckou vojenskou juntou s cílem svrhnout prezidenta Makaria. O 3 dny později se na ostrově vylodila turecká armáda čítající asi 40000 vojáků a pod heslem "mírová operace obnovení konstitučního řádu a ochrany turecké kyperské společnosti" obsadila severní část ostrova.

15.11.1983 - na Severu je vyhlášena tzv. Severokyperská turecká republika
(TRNC), která zabírá asi 36% plochy ostrova.Z hlediska mezinárodního práva se jedná o okupované území, žádný stát kromě Turecka nevyvíjí s tímto územím diplomatické styky a neuznává jej. Severní část ostrova navíc podléhá obchodnímu embargu. Podle informací zde působí asi 40 000 tureckých vojáků.
Na základě rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN č.186 z 4.3.1964 byla založena jednotka mírových sil tzv. UNFICYP- United Nations Peacekeeping Force in Cyprus, s cílem zabránit bojům mezi tureckými a řeckými Kypřany. V dnešní době na Kypru takto působí asi 1373 příslušníků této mírové jednotky, které udržují mezi oběma znepřátelenými stranami nárazníkové pásmo, tzv. green line neboli Attilova linie.
TRNC je demokratický stát s voleným presidentem, tím je Rauf Denktash, naposledy zvolený r.2000. Území je v podstatě díky embargu závislé na podpoře Turecka a to jak vojensky tak hospodářsky. Veškerý import a export se uskutečňuje přes Turecko.

Perspektiva dalšího vývoje vzájemných řecko-tureckých vztahů :

Účastníci konference byli dále seznámeni s aktuálními možnostmi mírového řešené politické situace na Kypru. Poslední iniciativou bylo předložení tzv. Annanova plánu vypracovaného generálním tajemníkem OSN Kofi Annanem v listopadu roku 2002. Tento plán počítal s vytvořením volného svazku rovnoprávných komunit kyperských Řeků a kyperských Turků podle švýcarského modelu s jednotným občanstvím.
Největším očekáváním se jevilo znovusjednocení ostrova a společný vstup obou částí do EU( náklady na sjednocení se odhadly asi na 5 mld EUR ). Pro případ nalezení řešení EU slíbila severní části Kypru okamžitou finanční pomoc ve výši 200 mil.EUR.
Závěrečná fáze jednání o Annanově plánu proběhla mezi kyperským prezidentem Tasosem Papadopulosem, vůdcem kyperských Turků Raufem Denktashem, Kofi Annanem a dále zástupci tzv. garančních států - Řecka, Turecka a Velké Británie. Zatímco kyperští Řekové návrh v podstatě přijímali, Denktash byl k plánu již od počátku velmi skeptický a to i přes nátlak ze strany veřejnosti i samotného Turecka. Značná část severokyperského obyvatelstva si od přijetí plánu slibovala zejména konec politické izolace, ekonomické závislosti na Turecku a zlepšení životní úrovně, která je v řecké části až čtyřnásobně vyšší. Nakonec se ale ukázalo, že přijetí plánu je nemožné. Pro kyperské Turky se jevila jako nepřijatelná zejména navrhovaná teritoriální úprava, jež by znamenala snížení tureckého území ze současných 36% na 28,5%, obě strany měly dále výhrady k navrhovanému řešení restituce majetku nabytého během okupace.
V dubnu r. 2004 se konalo referendum, tento termín byl stanoven záměrně tak, aby do EU mohl vstoupit stát jako sjednocený. Vedení politické strany AKEL navrhovalo odložení termínu pro konání referenda, vzhledem k tomu, že se nepodařilo tento návrh prosadit, vyzvalo vedení voliče k vyjádření negativní pozice, neboť se plán jevil jako nevyvážený, značně zvýhodňující kyperské Turky a v rozporu s pravidly mezinárodního práva. Podle oficiálních výsledků přijetí plánu podpořilo 64,9% kyperských Turků, ale jen 24,2% Řeků, proti bylo 35,1% Turků a 75,8% Řeků.
Plán na sjednocení obou částí ostrova tedy ztroskotal, což znamená, že k 1.5.2004 vstoupila do EU pouze Kyperská republika a v severní části ostrova tak neplatí komunitární právo.

Příspěvky zástupců kyperských Turků byly neméně zajímavé. Bylo zdůrazněno, že základní podmínkou pro vstup Turecka do EU musí být každopádně vyřešení kyperské a kurdské otázky. Kromě toto se poukázalo na to, že Turecko nesplňuje Kodaňská kritéria, hlavně díky některým přetrvávajícím nedemokratickým opatřením, jako je zákaz činnosti určitých politických stran, omezování práv kurdské menšiny(např. kurdštinu lze vyučovat jen v soukromých kursech, pro kurdské televizní pořady je vyhrazeno 30 minut týdně, více než 70% kurdských žen je negramotných... atd. - o postavení žen ve společnosti se zajímala zejména poslankyně Flasarová).

Toto jsou obecná fakta, jež byla přednesena účastníkům konference. Silnějším zážitkem však zajisté pro všechny musela být návštěva hl.města Nikósie, jímž právě prochází pověstná green line.V minulosti byl přístup do okupované oblasti pro kyperské Řeky zcela nemožný, situace se zlepšila v dubnu r. 2003, kdy byl umožněn přechod do druhé části ostrova přes několik k tomu určených míst - tzv. checkpointů a to zejména kvůli každodennímu docházení na pracoviště do obou částí země. Musím říci, že pohled na věčně přítomné ozbrojené vojáky v nás vyvolal přinejmenším stísněné pocity.
Nejpůsobivějším zážitkem však pro nás byla návštěva v minulosti kvetoucího turistického centra a zároveň významného mezinárodního přístavu Famagusta. Nádherná pláž silně kontrastuje s pohledem na rozbombardované, opuštěné hotely a ozbrojené turecké vojenské posádky. V přístavu se odvíjí zejména nelegální obchod, a pokud se zde jedná o legální výměnu zboří, pak jedině s Tureckem.

Zástupci AKEL zdůraznili, že čas hraje proti sjednocování Kypru. Je potřeba vyjednávat, najít řešení, jež přinese do oblasti mír a stabilitu.

II.
Druhým tématem diskuse pak byla otázka politické situace na Středním Východě za účasti palestinského a izraelského reprezentanta Ženevské iniciativy.
Zástupci obou států se v podstatě shodli na tom, že Ženevská výzva je zatím nejdůležitějším plánem mírového řešení problémů v oblasti Středního Východu.
Podle palestinského zástupce se jedná o modelovou smlouvu, první, kterou obě strany dohodly bez pomoci bez zásahu zvnějšku. Jejími hlavními iniciátory byli bývalý izraelský ministr spravedlnosti Josi Bejlin a bývalý palestinský ministr pro informace Jasír Abbed Rabo.
Dokument je uložen u švýcarské vlády, byl podepsán Palestinou za situace, kdy všichni palestinští izraelští vyjednavači byli odvoláni, takže Palestinci v podstatě neměli protějšky pro dialog. Palestinský zástupce vyjádřil důvěru v tento dokument a zejména v kompromis a vyjednávání.
Podle Ženevské dohody se budoucí Palestinský stát má rozkládat na 98 % Západního břehu a Gazy, v arabských částech východního Jeruzaléma včetně Chrámové hory, přičemž Zeď nářků by zůstala pod správou Izraele. Palestinští uprchlíci by měli až na výjimky právo vrátit se pouze do Palestinského státu, nikoliv do Izraele. Dohoda také navrhuje, aby hranice mezi oběma státy zajišťovaly v počátečním období mnohonárodnostní síly.
Dohodě se nepodařilo získat oficiální podporu svých vlád. Daleko tvrději než na straně palestinské byla odmítnuta Šaronovou administrativou.
Izraelský zástupce pak hodnotil situaci naopak velmi střízlivě, vyjádřil pochybnosti o blízkém vyřešení situace s vězni, vojáky a plány na vyklizení osad v pásmu Gazy. Všeobecně panují obavy z teroristických útoků a třetí intifády.
Poslanci EP se zajímali zejména o funkčnost Ženevské iniciativy v současnosti a jejím významu ve vztahu k "Cestovní mapě", která si klade za cíl vyřešení Izraelsko-Palestinského konfliktu do konce roku 2005, což je více než nerealistické.

2.června 2005

Účastníci studijních dnů se sešli, aby prodiskutovali přípravu na nadcházející plenární zasedání ve Štrasburku.

Odjezd účastníků

Hodnocení :

Podle dostupných informací se účastníci studijních dnů na Kypru shodli na tom, že pobyt v Kyperské republice byl více než přínosný. Umožnil všem seznámit se s politickou situací na vlastní oči, pochopit lépe problémy v dané oblasti a do budoucna napomoci při hledání všeobecně přijatelného a uspokojivého řešení problematiky řecko-tureckých vztahů zejména s důrazem na možný budoucí vstup Turecka do EU.