.. Z řady vybočilo snad vystoupení Rakušanky Benity Ferrerové - Waldnerové, která by měla řídit zahraniční vztahy a sousedskou politiku EU. Byla dobře připravená a projevila i značnou dávku státnického rozhledu, když odpovídala na řadu otázek na tělo , které ji kladl rovněž poslanec za KSČM Jaromír Kohlíček - alternativní člen výboru pro zahraniční vztahy.

Frakce levicových poslanců sdružená ve Sjednocené evropské levici a Zelené severské levici (GUE/NGL) vydala 6. 10. prohlášení o svých výhradách ke kandidatuře Angličana Petra Mandelsona na komisaře pro obchod a konkurenceschopnost. Frakce, v níž jsou i poslanci za KSČM, zdůrazňuje, že Mandelson hodlá pokračovat v nepřijatelné liberalistické politice svého předchůdce Pascala Lamy, zatímco rozšířená EU potřebuje takovou změnu, aby odpovídala zájmům občanů EU, zásadám korektního mezinárodního obchodování podporujícího rozvoj a sociální spravedlnost. K tomu je ovšem nutné energicky snižovat propast mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi a v nich mezi bohatými a chudými.

Ano či ne Turecku?

Hlavní událostí týdne bylo doporučení EK zahájit další kolo jednání s Tureckem o přistoupení k EU. Odstupující předseda EK Ital Romano Prodi návrh zdůvodnil tím, že nelze si představit budoucnost Evropy bez Turecka . A nový předseda EK Portugalec José M. Barroso upozorňuje, že do EU se země nepřijímají podle náboženských, ale jiných kritérií. EK má sice v otázce přistoupení nových států k EU právo vlastní iniciativy, avšak nemůže ignorovat názory poslanců Evropského parlamentu, kteří nakonec většinou svých hlasů schvalují přistoupení nového člena. Kolem otázky Turecka vznikají zde dva vyhraněné tábory. Konzervativní je proti jeho vstupu s tím, že není dostatečně evropské, a to jak kulturně a nábožensky, tak i geograficky. Navíc je označováno za možného trojského koně USA v EU vzhledem k netaktickému prohlášení Bushovy vlády, že Turecko do EU prostě patří. Opačná názorová skupina v přijetí Turecka vidí možnost příznivě ovlivňovat další vývoj v zemi jejím větším poevropštěním , pozitivním vlivem na islám, kromě jiného i posílením rovnoprávnosti žen, a rovněž rozumnějším řešením dávných etnických problémů, v první řadě kurdského. Předseda GUE/NGL Francis Wurtz vydal v této souvislosti za frakci prohlášení, v němž se vyslovil v principu za přijetí Turecka do EU s důrazem na nutnost dialogu kultur a vytváření mostu porozumění, míru a spolupráce mezi Evropou a Blízkým východem, což podporuje nejen turecký lid, ale je v zájmu všech národů.

Příští komisař Günther Verheugen informoval, že Rumunsko a Bulharsko budou zřejmě schopny vstoupit do EU v roce 2007 a jednání o tom by měla skončit koncem letošního roku. Pokud však nesplní dohodnutá kritéria v průběhu příštích dvou let, jejich vstup se může oddálit o další rok. Příští rok začnou rovněž jednání o přistoupení Chorvatska k EU.

Ransdorf zvládá i chemii

Tento týden probíhalo paralelně i jednání stálých výborů EP. V jednom z nejdůležitějších - Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku v nepřítomnosti jeho předsedy Miloslav Ransdorf (první místopředseda) s přehledem řídil jednání o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (tzv. program Reach ), dále o vědě a technologii, jakož i o regulacích elektrické energie v rámci EU.

Ransdorf v čele poslanců KSČM se též zasadil o to, aby na půdě EP dostala slyšení Zuzana Cingeľová - dělnická aktivistka z U.S. Steel Košice, která upozorňuje na neúnosné pracovní a sociální poměry a na to, že slovenská vláda nenašla dosud způsob, jak přijatelně řešit tento problém. Cingeľová našim poslancům řekla, že když před několika dny požádala telefonicky o pomoc předsedkyni zdejšího Výboru pro práva žen a rovnost - slovenskou poslankyni Annu Záborskou, ta s ní mluvila jen anglicky a francouzsky...

9. října 2004, Stanislav SUJA